Konečně je tu jaro! A spolu s ním začínají i jarní Tchaj-ťi semináře na Talavanu. První z nich se konal tento víkend za nádherného počasí.

První letošní seminář na Talavanu byl Otevřený seminář. „Otevřený“ proto, že se ho můžou zúčastnit všichni studenti kurzů Tchaj-ťi i Čchi-kung. Každý cvičí podle své pokročilosti. Je to taková víkendová individuální cesta s osobním vedením Radka Koláře.

Na první jarní seminář přijelo dohromady deset studentů, někteří jen na sobotu. I jeden den výuky na Talavanu vám může dost dát. Z Prahy zabere cesta zhruba hodinku. Můžete přijet na osmou ráno, kdy začíná rozcvička, nebo klidně až na snídani v půl deváté. Přes den si pěkně zacvičíte v přírodě. Pro člověka z města je to balzám pro tělo i duši … Když vás napadne jakákoliv otázka, hned ji s Radkem vyřešíte a potom můžete procvičovat. K tomu se dobře najíte a večer po přednášce a povídání jedete zas domů. Prostě příjemný den 🙂

Tenhle víkend jsme se neučili žádné nové formy, ale šli jsme do hloubky cvičení. Každý do té svojí. Snažili jsme se dostat do cvičení principy Tchaj-ťi – navíjení ve formách, oblouky, pružení i uvolnění… Bylo krásně, ve vzduchu vonělo jaro, svítilo sluníčko a tak jsme si společný víkend opravdu užili.

… A jako bonus pak dobré jídlo :-). Někteří prohlašují, že jezdí na Talavan hlavně kvůli němu :-). Veronika vaří výborně. S fantazií a láskou. Tentokrát připravila jídla inspirovaná indickou kuchyní i tradiční česká jídla.

Máte chuť přijet?

Ještě máme poslední volná místa na Pobyt s Tchaj-ťi „Pomáháme na Talavanu“ v termínu 5. – 7. dubna. Také můžete přijet na Velikonoční pobyt 18. – 21. dubna. Další semináře na Talavanu najdete ZDE…

Na Talavanu jsem poměrně častým návštěvníkem, ale silvestrovský pobyt má oproti jiným seminářům ještě něco navíc – a nemyslím tím jen silvestrovskou hostinu. Něco končí a něco nového začíná, čas bilancování a nadějí… Tentokrát se nás sešla pohodová skupinka devíti lidí – moji souputníci ve studiu sestavy 74 forem, studenti Navíjení hedvábného vlákna a 13 forem a nováček Leona.

 

Letošní Silvestr mě zastihl ve zvláštní náladě… Navzdory všem snahám jsem opět podlehla předvánoční napjaté atmosféře velkoměsta. Měla jsem pocit, že nic nestíhám, i když realita byla jiná… Z toho vyústil pocit vyčerpání fyzického i psychického a špatný pocit ze sebe sama – že se nevěnuji tomu, čemu mám, vůbec necvičím, i když vím, že mi to po všech stránkách prospívá… no, lidově řečeno, měla jsem “depku” 🙂

A tak jsem byla obzvlášť ráda, že můžu jet na Talavan. Pokaždé, když tam přijedu, ocitám se v jiném světě. Všude kolem příroda, lesy, louky… čistý vzduch.  Mojí jedinou starostí se stává přijít včas na cvičení a na jídlo. A ani s tím si nedělám velkou hlavu, protože na jídlo mě upozorňuje dunění zvonu a na cvičení někdo z přátel :-).

Zpočátku mi šlo cvičení ztuha. Několika týdenní pauza nesla svoje hořké plody. Všechno mě bolelo a Radek mi hned první den řekl tolik oprav, že jsem nevěděla, na co myslet dřív. Postupně ale bolest svalů polevila a horečnatá mysl, která chce vždycky všechno hned, se začala koncentrovat. Cvičili jsme ve dvou až třech skupinách. Radek mezi námi přecházel, opravoval nás a zadával další úkoly. Postupně jsme se do cvičení dostali a začali si to víc užívat. Když nebylo počasí nakloněné tréninku venku, cvičili jsme v tělocvičně, která se za poslední rok proměnila v útulnou místnost s velkými zrcadly, sbírkou čínských zbraní, tréninkových pomůcek a pěknou výzdobou.

Vždycky, když přišla únava, zazvonil zvonec a cvičení byl konec. 🙂 Zasedli jsme ke kulatým stolům a vychutnávali Veroničiny delikatesy. Každý den jsme okusili speciality jiné země. Výborná byla třeba vietnamská Pho, kterou jsem ochutnala poprvé. Pod rukama Veroniky se i všeobecně známé a jednoduché jídlo, jako například dýňový krém, mění v neobvyklou lahůdku. Oceňuji také, že z receptů nedělá žádné tajemství, ale ráda se o ně s vámi podělí. Tak se Talavan stává inspirací i v tomto směru.

A v neposlední řadě byly zajímavé rozhovory přes den a večerní povídání. Tentokrát se povídalo nejčastěji o Číně – o mistrech Tchaj-ťi z dávné i nedávné historie, o jejich mistrovství i osudech. 

Děkuji všem, kteří na tomto setkání byli se mnou, a přeji nám, ať rok 2019 přinese mnoho dobrého. A když přijdou krušné časy, zamiřte tam, kde znovu získáte naději a stabilitu. Třeba na Talavan 🙂

 

Heda Bosáková

Prodloužený víkend babího léta se na Talavanu nesl v duchu sestavy 74 forem a prohlubování dovedností s mečem. Jednou z účastnic byla i dlouholetá studentka Tchaj-ťi Zuzana Kazdová. Jak se jí pobyt líbil?

 

Na Talavanu byli snad už všichni z Akademie, co cvičení berou aspoň trochu vážně, a konečně se i mně poštěstilo se tam podívat..

Ohlasy od spolutajčistů z předchozích pobytů byly veskrze pozitivní a musím říct, že vskutku nelhali. Prostředí naprosto nádherné. Božský klid, krásná příroda, les hned za plotem, jablka přímo ze stromu, koně, psy, přítulné kočičky…prostě balzám na duši cvičence, jehož nervový systém, zvyklý na rušné pražské prostředí, si konečně mohl vydechnout, zrelaxovat a užívat si krásy prostého bytí tady a teď. 

K tomu jako bonus útulné ubytování a neodolatelně dokonalé vegetariánské pokrmy všeho druhu a nejrůznějších chutí, které tam s přehledem kouzlí Veronika. Leckterý profesionální kuchař by k ní musel obdivně vzhlížet, kdyby měl stejně jako my to štěstí její jídlo ochutnat. Mimochodem je to jeden z hlavních důvodů, ne-li ten nejhlavnější, proč tam všichni tak rádi jezdí.

No a nelze opomenout ani ten oficiální důvod, kterým je procvičování taiji. Cvičí se ráno, dopoledne, odpoledne, někdy i večer… Zkrátka poctivých pár hodin to dá. Což je dobře. Skupinka je malá, je čas probírat detaily, ptát se, rozebírat atd. Každému účastníkovi se dostane spousty materiálu a inspirace pro další cvičení.

Radek má samosebou zároveň větší šanci odhalit či poukázat na různé nedostatky, které se ve větším chumlu cvičících v Akademii dají více či méně nenápadně skrývat. V mém případě to byla mimo jiné ostudná neznalost jednotlivých forem. Ale chce-li se cvičenec někam posouvat, je dobré býti k sobě upřímný a zapracovat i na věcech, které se nám zase až tak nechce měnit nebo procvičovat víc do hloubky. Talavan je pro to ideální místo.

Jedna jediná opravdu droboučká věc, které bych se příště při pobytu raději vyhnula, byla vosa, která se usídlila v našem pokoji a v rámci boje o místo na posteli mi na památku zanechala na pár dní značně opuchlou a bolavou nohu. Cvičení mi tím sice lehce ztížila, ale radost z něj mi nikterak nezkalila a stejně jako ostatním se mi Talavan ani trochu nechtělo opouštět.

Takže pro ty, kdo ještě váhají, zda se tam podívat – jeďte! Nebudete litovat!

 

Zuzana Kazdová
(studentka Taiji Akademie)

 

 

NEJBLIŽŠÍ POBYTY NA TALAVANU

Před pár dny na  Talavanu skončil pobyt, kde jsme se zaměřili na základy, esenci Tchaj-ťi čchüan. A bylo nás hodně! Většina studentů tu byla úplně poprvé.. a bylo to víc než fajn 🙂

 

Zatímco v první půlce července jsme se na Talavanu věnovali sestavě 74 forem a tradičním zbraním, v té druhé jsme nasměrovali svou pozornost k základům Tchaj-ťi čchüan. Opravovali jsme si základní postoj wu-ťi, ze kterého veškerý pohyb (tchaj-ťi) vychází. V postoji wu-ťi jsme se zaměřovali na svůj dech, vnímali napětí v těle a snažili se o úplné uvolnění. Pokud se nám podaří mít oporu pouze v nohách a ve vzpřímené páteři a jinak mít celou horní polovinu těla uvolněnou, pak může čchi (životní energie) volně proudit tělem a navracet nám zdraví. 

Potom jsme přešli k navíjení hedvábného vlákna. To, co vypadá na první pohled úplně snadné, zas tak snadné není :-). Navíjení hedvábného vlákna je základní metodou v Čchen Tchaj-ťi. Zatímco nohy nás pevně ukotvují, trup (s osou v páteři) provádí krouživé pohyby, které mají za cíl rozproudit naši vnitřní energii. Proudící energii se pak učíme ovládat, abychom ji mohli využívat k samoléčbě i k sebeobraně.

Od jednoduchého postupujeme ke složitějšímu. A tak po stání a kroužení ve stoje přecházíme ke krokům a sestavě 13 forem. Sestavu 13 forem sestavil Mistr Zhu Tiancai z forem, které se v tradiční sestavě Lao-ťi ji-lu (jinak také 74 forem) objevují nejčastěji. 

A jaké že to bylo? Díky krásnému počasí jsme mohli cvičit pořád venku v přírodě. Cvičit Čchi-kung v lese je nevšední zážitek a my jsme si ho dopřáli i na nedalekém keltském hradišti. Dopoledne i odpoledne jsme s Radkem Kolářem cvičili vždy chvíli společně, a pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. První se zaměřila na začátek sestavy 13 forem a naučila se prvních 5 forem, které můžeme cvičit dokola – takže máme také svou sestavu. Této zkrácené verzi sestavy říkáme „do čtyř směrů“. Druhá skupina se věnovala jednotlivým formám ve druhé části sestavy. Začali jsme 7. formou (Couvání a kroužení pažemi) a sestavu dokončili. Je za námi spousta práce… ale stejně tak i zábavy.

Kromě cvičení jsme si prostě užívali léto… relaxaci v zahradě, koupání v rybníce, hlazení koní, nebo procházky v lese. A také jsme si vychutnávali výborné domácí jídlo, někdy už trochu vzácné v dnešní rychlé době…

 

Děkujeme všem, kteří svou návštěvou podpořili tradiční rodinou kung-fu školu Talavan.

Těšíme se na vás na některém z PODZIMNÍCH POBYTŮ!

 

Druhý červencový týden přijeli na Talavan nejpokročilejší studenti Taiji Akademie. Tchaj-ťi zabírá v jejich životě významné místo. Pravidelně cvičí, chtějí se zlepšovat a pronikat do jeho principů hlouběji a hlouběji. A protože každý, kdo se chce v Tchaj-ťi zlepšovat, musí především hodně cvičit, tak jim Radek Kolář připravil trénink opravdu intenzivní 🙂

Ráno, ještě před snídaní, se každý individuálně věnoval sestavám, prodýchával se Čchi-kungem nebo seděl v tiché meditaci a vnímal ranní přírodu.

Dopoledne patřila procvičování sestav, studiu jednotlivých forem a technikám cvičení.  Část studentů se věnovala sestavě 74 forem Lao-ťia ji-lu, druhá skupinka dynamické sestavě Dělové pěsti.

Po poledním odpočinku se cvičilo opět společně – sestava Kopí hruškového květu a tyč bílé opice. Tyč (kopí) je zbraň svým vzhledem jednoduchá, o to složitější je naučit se s ní správně zacházet. Umění boje s kopím patří v tradičním kung-fu mezi nejváženější.

Později odpoledne přicházelo na řadu Tchuej-šou – cvičení ve dvojicích. Při cvičení ve dvojici se trénují aplikace, principy a použití Tchaj-ťi při sebeobraně. 

Cvičilo se 5 – 6 hodin denně, a to intenzivně.  Občasná fyzická únava byla vyvážena nadšením z úspěchů, pokroku, pochopení dalšího dílku skládačky… A také dlouhými chvílemi odpočinku, povídáním a sdílením, nejčastěji u společného stolu. Tentokrát bylo jídlo obzvlášť bohaté na čerstvé místní produkty – domácí okurky, dýně, cibuli (100% bio 🙂 ), vajíčka, mléko, ovoce… osvěžující v těch nádherně teplých dnech. Mohli jsme cvičit každý den venku, na čerstvém vzduchu, obklopeni vůní lesa.

Po večerech odpočinek, povídání, přednášky nebo promítání. Radek vysvětloval a rozebíral sestavy Mistra Zhu Tiancai, povídal o svých návštěvách v Číně i o taoistické filozofii.

 

Děkujeme všem studentům, kteří svou návštěvou tradiční kung-fu školu Talavan podpořili a těšíme se na dalším semináři!

PODZIMNÍ POBYTY NA TALAVANU

 

 

Silvestrovské pobyty na Talavanu se staly již oblíbenou tradiční akcí. Přivítání nového roku v objetí přírody a mezi přáteli se společnými zájmy, z nichž nejvýznamnější je Tchaj-ťi.. Jak se silvestrovský víkend líbil Hedě, studentce Akademie a zároveň tváří, se kterou se potkáváte za pultem recepce?

 

Tak tentokrát obzvlášť pevně věřím, že se naplní pořekadlo: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ Letošní silvestrovský pobyt na Talavanu měl všechno – dobrodružství, sdílení s prima lidmi a přátelskými zvířaty, znovu rozdmýchané nadšení pro cvičení objevením nových souvislostí a hlubších spojitostí v Tchaj-ťi Čchüan, gurmánská potěšení a k tomu všemu jiskřivý háv jihočeských luhů a hájů.

Čím těžší je cesta, tím větší je blaženost na jejím konci.

Páteční cesta z Prahy byla dobrodružná. Mlha houstla s každým kilometrem. Když se přidala ještě tma, pak už veškeré osazenstvo našeho auta mělo „oči na stopkách“. Ani pět párů očí ale nerozpoznalo správnou cestu, a tak jsme o radu museli požádat „domorodce“ z Výšic, a to dokonce dvakrát. Pokaždé jsme se setkali s přátelským přijetím a ochotnou radou, takže se nám podařilo šťastně dojet.

Na Talavanu nás čekalo vřelé uvítání a první silvestrovské menu. Verunčino kuchařské umění obdivuje každý, kdo Talavan navštívil. Moc nepřeháním, řeknu-li, že o něm kolují legendy. Originální recepty, neobvyklé ingredience, pestrost chutí a oku lahodící způsob servírování zajistí, že se vám od stolu nebude chtít vstávat. Díky otočným stolům si každý může vybrat podle svých chutí a „uďobávat“, dokud mu to kapacita žaludku umožňuje. 🙂

Po večeři jsme si ještě chvíli zacvičili v příjemně vytopené tělocvičně, za zvuků jemné hudby. Večer se pak povídalo a relaxovalo.

Silvestrovské ráno bylo okouzlující. Modré nebe a ojíněná příroda třpytící se v jasném slunci…ideální podmínky pro navíjení hedvábného vlákna. Po snídani jsme se dali do práce na sestavě 74 forem. Radek nám odhalil mnohé souvislosti, na které při výuce v Taiji Akademii nezbývá tolik času, každému z nás dal konkrétní tipy, na co se máme při cvičení přednostně zaměřit. Po výuce byl čas na procvičování sestavy, „zažití“ nově nabytých dovedností, případně na vycházku do okolí. V podobném duchu probíhalo i odpoledne. Cvičili jsme na sluncem zalité terase, kde se ti otužilejší z nás svlékali až do triček.

Silvestrovský večer byl pestrý.

Shlédli jsme čínský historický film a poté si předčítali z OSHOva výkladu Lao-c’ova Tao te ťing. Myšlenky tohoto díla jsou plné moudrosti a zároveň sděleny takovým způsobem a prokládány takovými příhodami, že nás mnohdy přiváděly k hlasitému smíchu. Také jsme si povídali o Číně i o tom, co život přinesl a snad přinese. Během večera jsme pod hvězdným nebem vystříleli několik rachejtlí – pro radost dětí – a poté společně vyslali ke hvězdám i lampióny přání.

Do půlnoci vydržel i nejmenší Lukášek a všichni jsme si stylově přiťukli nealko šampaňským.

Novoroční ráno bylo neméně půvabné. Své namožené svaly jsem protáhla při pozdější rozcvičce. Dopoledne jsme se zaměřili na další formy ze sestavy Lao-ťia ji-lu. Žízeň jsme na slunné terase zaháněli čajem z limetkovým listů, neobyčejně lahodným. Po obědě jsme si ještě jednou společně zacvičili a dostali individuální rady pro další cvičení. Pak jsme se rozloučili a vydali se na cestu domů.

Ráda bych tímto poděkovala úplně všem za skvělý víkend. Díky za to, že vznikl tento projekt tradiční školy Tchaj-ťi Čchüan a upřímně si přeji, aby i díky Talavanu objevilo krásu a hloubku Tchaj-ťi co nejvíce lidí. Přeji nám všem šťastný rok 2017!

 

Heda Bosáková

Od středy 7. května do neděle 11. května jsme se sešli v počtu pěti, abychom společně pronikli do tajů sestavy Tchaj-ťi s vějířem. Read more

Tento seminář jsme zahájili večerním posezením u ohně ve středu 30. dubna. Sešlo se nás celkem osm.

Ve čtvrtek ráno v 8 hodin (před snídaní) jsme si společně postáli ve wu-ťi a zacvičili sestavu Čchi-kung.

Read more