O víkendu se na Talavanu konal otevřený seminář Tchaj-ťi. Jaký byl očima jedné ze studentek?

Každý pobyt na Talavanu je pro mě svým způsobem jedinečný. Jasně, pokaždé cvičíme s Radkem, dostáváme úkoly, střídá se u mě pocit “tak to fakt nedám” s pocitem “už vím, jak na to, to půjde”. Pokaždé Veronika něco skvělého uvaří – tentokrát to byl pro mě nezapomenutelný závin s rybízem, jahodami a tvarohem. Vždycky si psychicky odpočinu a získám jakýsi životní nadhled (aspoň na chvilku).

Co se mění je počasí, Talavan, lidé a já. O víkendu bylo krásně, takže jsme mohli být venku celé dny – při cvičení i lenošení na houpačce. A Karel dokonce spal jednu noc pod širákem 🙂 Talavan je, stejně jako my, v neustálém vývoji. Nejčerstvější novinkou pro mě byl lesní domek – pamatuji si ho ještě ve fázi zanedbané maringotky, kterou jsem pomáhala vyklízet na jednom z pobytů. Jeho proměna je úžasná! Stojí trochu stranou, má masážní sprchu, kuchyňku, verandu i malé cvičiště. Ideální místo na meditaci, ztišení, koncentraci, tvorbu…

K mé radosti se tentokrát sešla skupina mně milých lidí, se kterými se často potkávám v Akademii. Plus dva kluci, co si přijeli zacvičit na jeden den. Někdy jsme cvičili všichni společně – každý soustředěný na svůj úkol – jindy v menších skupinách.

Taky jsme cvičili Tchuej-šou („Tlačící ruce, „Přetlačování rukama“). Tohle cvičení ve dvojici mě už od prvního okamžiku fascinuje. Tady je pro představu VIDEO – Tchuej-šou v podání Radka Koláře a Petra Donáta 😉  

V mých očích je Tchuej-šou taková vysoká škola Tchaj-ťi. Energie tu proudí nejen v rámci jedince, ale mezi dvěma. Je to o koncentraci, vzájemném naladění, spolupráci, přijímání a dávání… Současně je tu možnost využití v boji – lépe řečeno v sebeobraně, protože pracujeme se silou, která k nám přichází od soupeře.

A tak jsme si zacvičili, popovídali, odpočinuli si, dozvěděli se něco nového, zasmáli se, zregenerovali síly, užili si pěkné chvilky s přáteli a pár nových poznali.

Díky vám všem, co jste byli se mnou, za to, že jsem mohla být s vámi 🙂

Heda Bosáková

DALŠÍ SEMINÁŘE NA TALAVANU

Tento víkend jsme se na Talavanu věnovali hlavně dechovému cvičení Čchi-kung. Přijela moc příjemná skupina, kterou tvořily především dámy, ale energie vyrovnávali Radomír a Daniel…

Správné a pravidelné cvičení Čchi-kungu pomáhá při bolestech zad i artróze, reguluje krevní tlak a očišťuje náš organismus. Působí blahodárně na psychiku. Cvičení Čchi-kungu v blízkosti stromů je ještě účinnější než když cvičíte doma nebo v tělocvičně, protože stromy podporují otevírání meridián (energetických drah těla) a proudění vnitřní energie čchi celým tělem.

Každý druh stromu má, podobně jako lidé, své charakteristické vlastnosti. Lípa například stimuluje srdeční činnost a mírní bolest duše, topol zase pomáhá proti strachu a úzkosti, borovice uvolňuje dýchací cesty a vůně jejího jehličí vás příjemně uklidní.

Udělejte si čas a zkuste se sami někde v lese nebo v blízkosti zdravého stromu postavit, mírně pokrčit kolena, trochu podsadit pánev a chvilku klidně dýchat. Možná ucítíte teplo v dlaních nebo jinde po těle, možná přijdou zajímavé nápady nebo třeba jen lepší nálada.

My jsme se o víkendu věnovali umění dechu v základním postoji wu-ťi i při sestavě Umění sloupu. Cvičili jsme v lese i na zahradě. Vedle cvičení bylo dost prostoru i na povídání s Radkem (Kolářem) – o stromech, o významu správného dýchání a různých technikách dechu, o proudění energie tělem a vesmírem… Byl to příjemný, klidný víkend…

Pokud vás Čchi-kung také zajímá, jste srdečně zváni. Na Talavanu cvičíme v malé skupině, Radek Kolář má čas se věnovat všem. I když se vy zaměříte na Čchi-kung a někdo jiný třeba na dynamickou sestavu Dělové pěsti, můžete přijet na stejný pobyt. Ideální je např. Letní škola Navíjení hedvábného vlákna a 13 forem 20.-27. července.

Tématem zatím posledního semináře, který na Talavanu proběhl o Velikonocích, byl DECH. Protože dech je základ, esence bytí… S prvním nádechem život začíná, s posledním výdechem končí..

Dech je také to, co spojuje a propojuje jednotlivé části našeho těla s energií… Při nádechu přijímáme energii a vedeme ji tělem, při výdechu energii uvolňujeme, např. do výbušného fa-ťinu. Když přijatou energii vedeme plynulým pohybem po kruhu, energie zůstává a my s ní můžeme pracovat, můžeme ji kultivovat. Koluje v našem těle a s každým dalším nádechem se násobí. Pokud se vám toto při tréninku podaří, tak vás pak sice bolí svaly, ale jinak se cítíte příjemně osvěženi a vnitřně posíleni.

Díky volnému pátku byl seminář o trochu delší. Ve čtvrtek jsme přijeli odpoledne, bylo nádherně. Ubytovali jsme se a většina z nás čas před večeří využila k procházce v prosluněném lese, nebo i k opalování 🙂

Po příjemné večeři jsme si vysvětlili rozdíl mezi přirozeným a obráceným břišním dýcháním. V tichu lesa jsme potom zkoušeli oba způsoby dýchání prakticky. Dech jsme cvičili v základním postoji wu-ťi, stejně jako potom i v sedě. V dalších dnech jsme pak pokročili k dýchání v pohybu – při Navíjení hedvábného vlákna, a pak i při sestavě 13 forem nebo 74 forem – podle toho, kdo z nás co uměl.

Během prodlouženého víkendu jsme cvičili i Tchuej-šou, při kterém se svým sparing partnerem trénujete nejen sebeobranné aplikace a vedení síly, ale právě i sladění pohybu s rytmem svého dechu.

Velký dík patří také Veronice – vůni jejích jídel je radost i dýchat 🙂

Talavan je otevřený všem. Nezáleží na vaší pokročilosti, ani zkušenostech. Pokud nemáte čas na celý víkend, nebo máte z pobytu trochu obavy, zkuste přijet jen na jeden den. Termíny dalších seminářů najdete ZDE…

 

 

 

 

Na Talavanu jsem poměrně častým návštěvníkem, ale silvestrovský pobyt má oproti jiným seminářům ještě něco navíc – a nemyslím tím jen silvestrovskou hostinu. Něco končí a něco nového začíná, čas bilancování a nadějí… Tentokrát se nás sešla pohodová skupinka devíti lidí – moji souputníci ve studiu sestavy 74 forem, studenti Navíjení hedvábného vlákna a 13 forem a nováček Leona.

 

Letošní Silvestr mě zastihl ve zvláštní náladě… Navzdory všem snahám jsem opět podlehla předvánoční napjaté atmosféře velkoměsta. Měla jsem pocit, že nic nestíhám, i když realita byla jiná… Z toho vyústil pocit vyčerpání fyzického i psychického a špatný pocit ze sebe sama – že se nevěnuji tomu, čemu mám, vůbec necvičím, i když vím, že mi to po všech stránkách prospívá… no, lidově řečeno, měla jsem “depku” 🙂

A tak jsem byla obzvlášť ráda, že můžu jet na Talavan. Pokaždé, když tam přijedu, ocitám se v jiném světě. Všude kolem příroda, lesy, louky… čistý vzduch.  Mojí jedinou starostí se stává přijít včas na cvičení a na jídlo. A ani s tím si nedělám velkou hlavu, protože na jídlo mě upozorňuje dunění zvonu a na cvičení někdo z přátel :-).

Zpočátku mi šlo cvičení ztuha. Několika týdenní pauza nesla svoje hořké plody. Všechno mě bolelo a Radek mi hned první den řekl tolik oprav, že jsem nevěděla, na co myslet dřív. Postupně ale bolest svalů polevila a horečnatá mysl, která chce vždycky všechno hned, se začala koncentrovat. Cvičili jsme ve dvou až třech skupinách. Radek mezi námi přecházel, opravoval nás a zadával další úkoly. Postupně jsme se do cvičení dostali a začali si to víc užívat. Když nebylo počasí nakloněné tréninku venku, cvičili jsme v tělocvičně, která se za poslední rok proměnila v útulnou místnost s velkými zrcadly, sbírkou čínských zbraní, tréninkových pomůcek a pěknou výzdobou.

Vždycky, když přišla únava, zazvonil zvonec a cvičení byl konec. 🙂 Zasedli jsme ke kulatým stolům a vychutnávali Veroničiny delikatesy. Každý den jsme okusili speciality jiné země. Výborná byla třeba vietnamská Pho, kterou jsem ochutnala poprvé. Pod rukama Veroniky se i všeobecně známé a jednoduché jídlo, jako například dýňový krém, mění v neobvyklou lahůdku. Oceňuji také, že z receptů nedělá žádné tajemství, ale ráda se o ně s vámi podělí. Tak se Talavan stává inspirací i v tomto směru.

A v neposlední řadě byly zajímavé rozhovory přes den a večerní povídání. Tentokrát se povídalo nejčastěji o Číně – o mistrech Tchaj-ťi z dávné i nedávné historie, o jejich mistrovství i osudech. 

Děkuji všem, kteří na tomto setkání byli se mnou, a přeji nám, ať rok 2019 přinese mnoho dobrého. A když přijdou krušné časy, zamiřte tam, kde znovu získáte naději a stabilitu. Třeba na Talavan 🙂

 

Heda Bosáková

Velký dík patří všem studentům Tchaj-ťi, kteří o víkendu přijeli na Talavan. Byla to skvělá, moc příjemná skupina. Ke cvičení Tchaj-ťi se stavěli se stejným nadšením, jako k zahradnickým nůžkám, louskáčku na ořechy, nebo řezání a rovnání dřeva!  Za dvě dopoledne zvládli spoustu práce – připravili dřevo a zahradu na zimu, vyloupali část bohaté úrody ořechů, pohrabali listí… A taky vylisovali domácí mošt. Ochutnáte, až přijedete 😉

 

V pátek po večeři jsme si společně užili Čchi-kung a Navíjení hedvábného vlákna u teplých kamen v tělocvičně. Potom jsme jeden po druhém zacvičili sestavu a Radek každého opravil a poradil mu, na čem by měl právě teď zapracovat.

V sobotu dopoledne Eva s Aničkou loupaly ořechy. Lucka s Bohdanem a Veronikou lisovali mošt. Petra se ujala zazimování zahrady. Jirka S., Rimantas, Václav, Jovanka, Pavel a Jirka P. štípali, vozili a rovnali dřevo. Odpoledne jsme společně cvičili a opravovali jednotlivé formy.

Druhý den dopoledne se Bohdan s Rimantasem pustili do podlahy ve stodole a šlo jim to vážně skvěle. Eva pokračovala v loupání ořechů a Lucka s Veronikou a Aničkou hrabaly listí a uklízely za stodolou. Ostatní pokračovali ve štípání a rovnání dřeva. Odpoledne se neslo v duchu procvičování Tchaj-ťi, smíchu a osobních oprav.

V kuchyni, jako obvykle, kouzlila Veronika. Není možné nezmínit sobotní zákusek po obědě v podobě vynikajícího štrůdlu, večerní bramboráčky a nedělní vietnamskou PHÓ polévku..a čokoládový muffin 🙂

Do konce roku nás čekají ještě dva semináře. Příští víkend bude seminář zaměřený především na základy Tchaj-ťi;  v prosinci potom tradiční silvestrovský pobyt. Na oba vás rádi zveme. Více informací najdete ZDE…

 

 

O posledním víkendu babího léta se na Talavanu procvičovalo 13 a 74 forem. Sešla se tu příjemná skupinka 11 studentů Tchaj-ťi. Některé studentky byly na Talavanu poprvé. Mezi ně patřily i Simona Bulawová a Radka Pavlíková, které se s námi podělily o své dojmy z pobytu.

 

Druhý víkend v říjnu jsme se účastnily pobytu na Talavanu. Jelikož jsme začátečnice (chodíme na taiji od ledna), měly jsme trochu obavy, abychom ostatním stačily. Díky předpovědi počasí – celý víkend jen a jen slunce – se ale náš počáteční strach rozplynul a my se začaly těšit na víkend strávený v přírodě.

Vyrážely jsme z Prahy nakonec ve třech za dramatických okolností. Cesta na Strakonice byla díky havárii uzavřená a spolu s ní byly ucpané i všechny výpadovky z Prahy. Po statečném kličkování Prahou jsme po 50 minutách město opustily a hurá na Talavan.

Stihly jsme naštěstí dorazit krátce před večeří. Byly jsme ohromeny, do jakého krásného místa jsme zavítaly. U branky na nás již čekal Radek, který nám k naší úlevě oznámil, že zdaleka nejsme poslední.

Pak následovalo milé přivítání s paní domu Veronikou a ostatními účastníky. Sešli jsme se všichni u kulatého stolu a od této chvíle až do konce pobytu jsme byli neuvěřitelně hýčkáni skvělou kuchyní Veroniky. A nejenom tou, i veškerým servisem spojeným s pobytem zde. Troufám si říct, že se o nás už dlouho nikdo tak mateřsky nestaral. 😊 Za což ještě jednou díky, Veroniko.

Večer jsme ještě poseděli a probrali vše potřebné k plynulému chodu na Talavanu a dalšímu programu týkajícího se cvičení.

V sobotu ráno jsme se rozdělili na 2 skupiny (díky bohu), na začátečníky a pokročilé. Nadchlo nás, kolik venkovního prostoru Talavan skýtá a jak příjemně a svobodně se zde cvičí. K tomu přispělo i to, že se nám Radek mohl více věnovat a opravovat nás. A také spousta domácích zvířátek kolem.😊

Odpoledne se nám Radek postaral o zpestření v podobě natáčení krátkého šotu pro televizi Prima Cool, ale nakonec to byla docela zábava. Dva mladíci přiběhli s kamerou a postupně natáčeli skupinové cvičení (dokonce se k nám přidal i sám pan moderátor), a pak Radka a ostatní zkušené bojovníky zvlášť.

Den utekl jako voda a my se sešli večer po večeři u kulatého stolu a rozebírali zážitky. Radek nám povídal o historii taiji. Sice jsme byli dost unavení, ale bylo to moc příjemné. Trochu nám chyběla u stolu i Veronika, snad bude příště.

V neděli ráno nás přivítalo sluníčko s příslibem dalšího krásného dne. Ráno jsme si dali čchi-kung na rozdýchání a po obědě se všichni sešli na závěrečné cvičení. Radek následně zhodnotil, v čem jsme se zlepšili a kde jsou ještě rezervy.

Bylo vidět, že se nikomu nechce domů a stejně tak i nám. Víkend utekl jako voda a musím říct, že to pro nás byl báječný zážitek. Všem moc děkujeme. Už teď víme, že jsme tu nebyly naposledy.😊 Příští rok zase přijedeme. A třeba se už bude konat i víkend plný jak taiji cvičení tak i kurzu vegetariánského vaření. To bychom byly móóc rády.

Simona a Radka

 

 

 

NEJBLIŽŠÍ SEMINÁŘE NA TALAVANU

Před pár dny na  Talavanu skončil pobyt, kde jsme se zaměřili na základy, esenci Tchaj-ťi čchüan. A bylo nás hodně! Většina studentů tu byla úplně poprvé.. a bylo to víc než fajn 🙂

 

Zatímco v první půlce července jsme se na Talavanu věnovali sestavě 74 forem a tradičním zbraním, v té druhé jsme nasměrovali svou pozornost k základům Tchaj-ťi čchüan. Opravovali jsme si základní postoj wu-ťi, ze kterého veškerý pohyb (tchaj-ťi) vychází. V postoji wu-ťi jsme se zaměřovali na svůj dech, vnímali napětí v těle a snažili se o úplné uvolnění. Pokud se nám podaří mít oporu pouze v nohách a ve vzpřímené páteři a jinak mít celou horní polovinu těla uvolněnou, pak může čchi (životní energie) volně proudit tělem a navracet nám zdraví. 

Potom jsme přešli k navíjení hedvábného vlákna. To, co vypadá na první pohled úplně snadné, zas tak snadné není :-). Navíjení hedvábného vlákna je základní metodou v Čchen Tchaj-ťi. Zatímco nohy nás pevně ukotvují, trup (s osou v páteři) provádí krouživé pohyby, které mají za cíl rozproudit naši vnitřní energii. Proudící energii se pak učíme ovládat, abychom ji mohli využívat k samoléčbě i k sebeobraně.

Od jednoduchého postupujeme ke složitějšímu. A tak po stání a kroužení ve stoje přecházíme ke krokům a sestavě 13 forem. Sestavu 13 forem sestavil Mistr Zhu Tiancai z forem, které se v tradiční sestavě Lao-ťi ji-lu (jinak také 74 forem) objevují nejčastěji. 

A jaké že to bylo? Díky krásnému počasí jsme mohli cvičit pořád venku v přírodě. Cvičit Čchi-kung v lese je nevšední zážitek a my jsme si ho dopřáli i na nedalekém keltském hradišti. Dopoledne i odpoledne jsme s Radkem Kolářem cvičili vždy chvíli společně, a pak jsme se rozdělili na dvě skupiny. První se zaměřila na začátek sestavy 13 forem a naučila se prvních 5 forem, které můžeme cvičit dokola – takže máme také svou sestavu. Této zkrácené verzi sestavy říkáme „do čtyř směrů“. Druhá skupina se věnovala jednotlivým formám ve druhé části sestavy. Začali jsme 7. formou (Couvání a kroužení pažemi) a sestavu dokončili. Je za námi spousta práce… ale stejně tak i zábavy.

Kromě cvičení jsme si prostě užívali léto… relaxaci v zahradě, koupání v rybníce, hlazení koní, nebo procházky v lese. A také jsme si vychutnávali výborné domácí jídlo, někdy už trochu vzácné v dnešní rychlé době…

 

Děkujeme všem, kteří svou návštěvou podpořili tradiční rodinou kung-fu školu Talavan.

Těšíme se na vás na některém z PODZIMNÍCH POBYTŮ!

 

Uplynulý víkend byl jako stvořený k pobytu v přírodě. Jaro, slunce, teplo… společná práce na zahradě talavanské školy a Tchaj-ťi..

Díky vám všem, co jste přijeli! Sešla se 9-členná skupinka studentů Tchaj-ťi z Prahy a na sobotu přijel i Pavel ze Sušice. Do dopolední práce na zahradě se zapojili i dva kluci, co mají permakulturní farmu a cenné zkušenosti. Počasí bylo ideálně jarní, takže je za námi kus dobře odvedené práce. Dámy se věnovaly levandulím a zahradě, pánové pomáhali se dřevem, mulčovali nebo kopali jámy pro další ovocné stromky. Zase o krůček blíže ovocné soběstačnosti 🙂 

Odpoledne jsme věnovali procvičování sestav 13 a 74 forem. Radek podrobněji procházel některé formy a každému pak dal rady pro další cvičení.

Děkujeme všem účastníkům! Díky vám je teď Talavan zase o něco krásnější 🙂

H.B.

 

JARNÍ POBYT NA TALAVANU – Máme poslední místo pro muže!

O víkendu nám zima ukázala, že letos ještě neřekla poslední slovo. Předpovědi slibovaly nejvyšší denní teplotu 0°C a postupné ochlazování… To ale nemohlo odradit partu 12 lidí, kteří se rozhodli zasvětit dva dny svému oblíbenému Tchaj-ťi. Navíc, podíváme-li se pod povrch věcí, spatříme, že mrazivé počasí je pro cvičení velmi vhodné. Voda, svou podstatou jinová, se proměňuje, tuhne, dostává jangový charakter. Jang z vody dodává našemu tělu sílu a svěžest, stejně jako zářící slunce. Cvičením v mrazivých slunečných dnech čistíme své tělo i mysl.

 

Tak zas jeden prima víkend za námi. Na Talavanu nejsem žádným nováčkem. Vždycky zhruba jednou za tři měsíce si naordinuji „ozdravný pobyt“ na Talavanu. Víkend, kdy opustím ruch a shon velkoměsta, nechám za zády všední každodennost a jedu se věnovat tomu, co mě baví, na místo, které mám ráda. Příroda v okolí Talavanu je krásná. Bývalá hájovna je z jedné strany obklopena mechovým lesem a na straně druhé se otevírá do krajiny s loukami, poli a remízky. Ticho a klid, zpěv ptáků… K všeobecné harmonii přispívá pohled na spokojeně se pasoucí koně, odpočívající psy a dovádějící kočky. O mé tělo je skvěle postaráno. Veronika vaří výborně – nápaditě, chutně a zdravě zároveň. Na dva dny všechno vypustím z hlavy a věnuji se jen Tchaj-ťi a sdílení s lidmi, kteří jsou tu ze stejného důvodu jako já.

Tento víkend byl zatím suverénně nejchladnější, jaký jsem na Talavanu zažila. Teploty oscilovaly výhradně v záporných hodnotách :-). Slunko ale svítilo, takže jsme se cítili jako na horách. Cvičili jsme na čerstvém vzduchu a chytali bronz :-). Také díky tomu, že se sešla báječná skupina dobře naladěných lidí, nám nikdy nezamrzl úsměv na rtech. S některými účastníky se na Talavanu setkáváme opakovaně, jiní přijeli poprvé. Na sobotu se k nám připojil i náš kungfu kamarád Pavel ze Sušice.

Radek (Kolář) se jako vždy snažil, abychom ve svém Tchaj-ťi pokročili co nejvíce. Hned v pátek večer jsme ve vyhřáté talavanské tělocvičně studovali princip navíjení hedvábného vlákna, opravovali postoje, obraceli pozornost k hloubce a rytmu svého dechu… Nabyté vědomosti jsme se pak snažili uplatnit a „dostat pod kůži“ v praxi – při ranním Čchi-kungu, v sestavě Navíjení hedvábného vlákna. 

V sobotním dopoledním a odpoledním výukovém bloku jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna se soustředila na zpřesňování sestavy 13 forem, druhá se věnovala závěrečné části sestavy 74 forem. Radek přecházel od jedné skupiny ke druhé. Vysvětloval, ukazoval, opravoval nás a bezprostředně odpovídal na naše otázky, které vyvstaly během cvičení. 

Večer jsme si pak společně povídali. Radek nám vyprávěl o svých cestách po Wutangských horách, kolébce taoismu, o Pekingu i Čchen-ťia-kou, vesnici, kde vzniklo Tchaj-ťi čchüan. Povídal nám o zážitcích se svým mistrem Zhu Tiancai, jehož budeme moci už za několik měsíců přivítat v Praze i Taiji Akademii.

Po nedělním poledním odpočinku jsme se ještě na chvíli sešli na cvičišti. Po dvojicích jsme cvičili úseky sestav. Každý od Radka dostal konkrétní rady, na co by se měl právě teď zaměřit, aby se ve svém umění Tchaj-ťi dostal zase o krok dál.

Závěrem bych chtěla moc poděkovat Radkovi, Veronice a všem spoluúčastníkům. Byl to sice mrazivý víkend, ale zahřál mě na duši 🙂

 

Heda Bosáková (studentka 74 forem Tchaj-ťi)

TERMÍNY DALŠÍCH SEMINÁŘŮ NAJDETE ZDE…

Koncem roku se již tradičně setkali na Talavanu studenti Tchaj-ťi. V harmonii přírody a při cvičení, které jim přináší do života radost, opustili rok 2017 a přivítali ten nový. Slavnostní silvestrovská hostina v kruhu starých i nových přátel, novoroční vypouštění lampiónů štěstí a spousta Tchaj-ťi inspirací… Nejen to byl letošní Silvestr na Talavanu.

 

Poslední dny v roce bývají spojeny s bilancováním nad rokem uplynulým a oslavami příchodu roku nového. My jsme se rozhodli přivítat rok 2018, pro někoho možná trochu nezvykle, usilovným cvičením Tchaj-ťi! A když cvičením, tak na místě k tomu nejvhodnějším, na Talavanu. Tentokrát se nás sešla mírně nesourodá skupinka studentů, od zkušených harcovníků po úplné začátečníky. Radkovi se ale podařilo dát pobytu takový směr, že byl přínosný pro všechny. Cvičili jsme sestavu 13 i 74 forem. Učili se nové formy a zpřesňovali již známé. Jako vždy jsme se dozvěděli, kde máme slabá místa a na čem bychom měli zapracovat. A jako obvykle toho nebylo málo :-). 

Na všech bylo vidět, že cvičí hlavně pro pocit vnitřní radosti.

Možná i vy máte občas pocit, že ať se snažíte sebevíc, snad nikdy se nemůžete naučit provádět všechny pohyby správně. Stále vám někde „ujíždí ruka“, „překáží kyčel“, prohýbají se záda, vytáčí se špička, prolamuje koleno… Je toho tolik, na co je třeba dávat pozor… O tomto víkendu ale na žádnou malomyslnost nebyl čas. Na všech bylo vidět, že cvičí hlavně pro vnitřní pocit radosti, kterou jim Tchaj-ťi přináší. Že nedokonalosti pohybů bereme spíše jako příležitost. Příležitost jak neustrnout na místě a dále na sobě pracovat, aby nám cvičení přinášelo stále více potěšení. 

Kromě samotného cvičení jsme se věnovali i prozaičtějším věcem. Hodně jsme spali, povídali si, poslouchali Radkovo vyprávění o Číně a jeho výklad taoistické filozofie. Shlédli jsme instruktážní videa, jako například jak se nataženou nohou podrbat za protilehlým uchem :-)…

Na Talavanu je vše v rovnováze.

A samozřejmě jsme hodně jedli. 🙂 Jistě mi dáte za pravdu, že Verunčina kuchyně je možná stejně významným důvodem, proč na Talavan jezdit, jako samotné cvičení. Ač vegetariánská, přesto vhodná i pro nevegetariány, kteří zde nejenže nestrádají, ale téměř si nepovšimnou, že jim něco v jídelníčku chybí. Jen těžko si představit, jak bychom několikadenní intenzivní cvičení zvládali bez doplňování energie tak lahodnou a výživnou stravou. Zkrátka vše pod nebesy musí být v rovnováze. Výdej energie i její příjem. Námaha i odpočinek. Jang i jin. Toť veskrze princip Tchaj-ťi. 

O Silvestrovském večeru jsme si dopřáli dokonce dvojitý přísun energie, protože nám Veronika kromě večeře nachystala ještě i slavnostní hostinu. O půlnoci jsme se pak vydali pouštět lampióny štěstí. Tentokrát se nám podařilo vypustit je pěkně jeden za druhým. Na obloze mezi hvězdami tak vytvořily osvětlenou stezku, po které tento rok půjdeme za splněním svých přání…

A když máme ten nový rok, dovolte mi být na závěr trochu osobnější. Na páteční meditativní procházce od autobusu na Talavanskou usedlost jsem si uvědomil, jak přelomový pro mě uplynulý rok byl. Kolik se toho v mém životě změnilo a kolik z toho k lepšímu. Myslím, že to bylo hlavně díky cvičení Tchaj-ťi a díky vám všem, které jsem v Akademii poznal. 

CHTĚL BYCH VÁM VŠEM POPŘÁT, AŤ JE TENTO ROK PRO VÁS JEŠTĚ LEPŠÍ NEŽ TEN PŘEDCHOZÍ A AŤ VÁM TCHAJ-ŤI PŘINÁŠÍ DO ŽIVOTA SPOUSTU RADOSTI.

 

Michal Tvrdík (student Taiji Akademie)

POJEĎTE NA LEDNOVÝ TALAVAN. Máme 2 volná místa pro muže.